Proč jsme začali stavět Neposedy
Ta nejdůležitější pedagogická práce se často odehrává mimo kancelář. Průvodce si všimne, že dítě, které se měsíce drželo stranou, dnes poprvé samo oslovilo kamaráda. Učitelka vidí, že někdo, kdo si nevěřil s nůžkami, najednou stříhá soustředěně a rád. Dítě, které si vždy nadšeně hrálo, najednou chodí do školky zamlklé a skoro nemluví. Perfektně naplánovaný týden se naprosto zvrtne, protože půlka třídy onemocní a zbytek dětí vypadá, že k tomu nemá daleko. A když se pak vrátíme k plánům a vzdělávacím cílům, není vždycky jednoduché říct, co se opravdu podařilo naplnit.
Tyhle okamžiky samy o sobě nemusí znamenat nic, ale postupně skládají obraz toho, jak se dítěti daří a co potřebuje dál.
Jak to začalo
Žádný velký plán za tím nebyl. Po patnácti letech jsem odešla z práce ve vývoji software a měla před sebou pár měsíců dobrovolného volna. Zeptala jsem se kamarádky a zároveň ředitelky lesní školky, kam chodily moje děti, jestli nepotřebují s něčím pomoct.
Potřebovali. „Máme třídnici v Google tabulkách a začíná to být nepřehledný. Každej tejden něco kopírujeme. A přehledný to moc není.. V mobilu už vůbec ne. A nové RVP netušíme, jak tam doplnit." Banální zadání — dát do pořádku pár tabulek.
Jenže jak jsme to spolu ladili dál a dál, „pár tabulek" se nám pod rukama měnilo v něco mnohem většího. Co chvíli se ukázalo, co dalšího by se hodilo přidat, co by šlo udělat pořádně — a z vyčištěné třídnice postupně rostl celý nástroj.
Co na trhu chybělo
Když jsem se začala dívat víc, co české školky reálně používají, bylo to většinou podobné: jeden nástroj na matriku, v lepším případě i na komunikaci s rodiči, a k tomu sešity nebo sdílené dokumenty na všechno ostatní.
Nástroje na samotnou pedagogickou práci — plánování týdne, dokumentování realizace, pozorování dětí, sledování jejich rozvoje, vedení portfolií nebo přípravu dokumentace k přechodu do školy — jsme nacházeli jen výjimečně. A často spíš jako okrajovou funkci systémů, které byly postavené hlavně kolem administrativy.
No a teď, co s tím?
A tak jsme s Větvičkou začali tvořit nástroj, který reflektuje nejen pedagogické potřeby, ale zároveň odpovídá standardům dnešní doby. Vzniká z toho webová i mobilní aplikace s důrazem na jednoduchost, bezpečnost a reálný provoz ve školce — pro učitele, vedení i rodiče dětí.
Neposedi mají propojit věci, které dnes často žijí odděleně: týdenní plány, poznámky z praxe, pozorování dětí, portfolia, sledování rozvoje a RVP.
A k tomu i administrativu, kterou školka stejně musí zvládnout — matriku a komunikaci s rodiči — aby kvůli ní nemusela platit a obsluhovat další samostatný nástroj.
Aplikace umí navrhnout propojení plánů a pozorování s cíli RVP automaticky. Učitelé tak nemusí složitě dohledávat formulace v dokumentech — jen zkontrolují, jestli návrh odpovídá tomu, co se ve školce skutečně dělo. Není to ale to hlavní, co nabízíme. Je to jeden z dílků nástroje, který má dávat smysl jako celek.
Pro koho to děláme
Neposedi dává smysl všude, kde se pedagogika bere vážně — kde dokumentace není nutné zlo, ale součást toho, jak pracujete s dětmi. Ať jde o lesní školku, Montessori nebo o velkou státní mateřskou školu.
Z téhle práce ale chceme vyrůst dál — třeba i k prvnímu stupni základních škol.
Jestli vás to oslovuje a chcete být u Neposedů od začátku, ozvěte se nám. Hledáme školky, které chtějí nástroj zkoušet v reálném provozu a pomoct nám ho doladit tak, aby dával smysl v každodenní práci.