Najít fotku dítěte z dneška je snadné. Najít za rok všechny záznamy, které ukazují, jak se posunulo třeba ve střéhání a lepení, už bývá skoro detektivka.
Fotografie jsou v telefonu, videa na školním tabletu, poznámky v sešitě a práce dítěte v deskách. Školka přitom může mít podkladů spoustu. Jen je později těžké spojit do jednoho přehledu.
A právě v tom je rozdíl mezi složkou plnou souborů a skutečným digitálním portfoliem.
Portfolio má ukázat vývoj v čase
Nový RVP počítá s diagnostickým portfoliem, které zachycuje informace o dítěti a jeho pokrocích. Nejde tedy jen o uchování hotových prací. Důležitý je také vývoj, který je vidět až při porovnání záznamů z různých období.
Ne všechno se navíc dá uložit do desek. Vyprávění dítěte může zachytit zvuková nahrávka, spolupráci při hře krátké video a trojrozměrný výrobek fotografie. Právě pro tyto případy metodika zmiňuje elektronické portfolio jako doplněk papírové podoby.
Elektronická forma ale není cílem sama o sobě. Nahrát stovky fotek do jedné složky je sice snadné, jenže později v ní vznikne stejný chaos jako v přeplněném šanonu.
Digitální portfolio má smysl až ve chvíli, kdy pomáhá záznamy třídit, hledat a porovnávat.
Záznam potřebuje kontext
Představme si fotografii dítěte při společném stavění.
Za půl roku už nemusí být jasné, proč ji pedagog pořídil. Zachytila první zapojení dítěte do skupiny? Samostatné řešení problému? Komunikaci s ostatními? Nebo jen povedenou stavbu?
Samotná fotografie na tyto otázky neodpoví. Potřebuje krátký komentář a spojení s oblastmi, kterých se týká.
V Neposedech může pedagog uložit fotografii, video, zvukovou nahrávku, práci dítěte nebo vlastní poznámku. K záznamu doplní kategorii, štítky a stručný kontext.
Jeden záznam přitom může souviset s více tématy. Společná stavba může ukazovat spolupráci, komunikaci i řešení problémů. Není proto nutné ji schovat do jediné složky a později přemýšlet, kam vlastně patřila.
Vše zůstává uložené u konkrétního dítěte spolu s datem. Z jednotlivých záznamů tak postupně vzniká časová osa.
Pokrok se ukáže až v souvislostech
Jedna kresba obvykle vývoj dítěte neukáže. Když ji ale porovnáme s kresbou ze začátku roku, může být změna zřejmá na první pohled.
Podobně lze zachytit vyprávění, práci s nůžkami, pohyb, samostatnost nebo zapojení do společných činností. Každý typ situace přitom může potřebovat jiný druh záznamu.
Pedagog si v Neposedech otevře konkrétní dítě a vybere oblast, která ho zajímá. Na jednom místě pak vidí související fotografie, videa, práce i poznámky v časové posloupnosti.
Nemusí si pamatovat, kdy se něco stalo ani kde záznam uložil. Nemusí procházet galerii v telefonu, sdílený disk a několik sešitů.
Vývoj dítěte je vidět právě díky tomu, že jednotlivé střípky zůstávají propojené.
Jednou uložit, později znovu využít
Stejné informace se během docházky dítěte často hledají několikrát.
Pedagog se k nim vrací před rozhovorem s rodiči, při hodnocení pokroku nebo při přípravě závěrečného shrnutí. Pokud jsou podklady rozptýlené na různých místech, musí je pokaždé znovu dohledat a utřídit.
V Neposedech zůstává záznam spojený s dítětem, datem, kategoriemi a štítky. Pedagog ho proto může později použít bez dalšího přepisování.
Vybrané informace se také automaticky promítnou do reportu při přechodu dítěte do základní školy. Report tak nevzniká až na konci z několika let starých poznámek. Jeho podklady se skládají průběžně z toho, co pedagog během běžné práce zaznamenal.
Nejde o to ukládat všechno
Cílem digitálního portfolia není vytvořit co největší archiv.
Není potřeba ukládat každou fotografii ani každý obrázek. Smysl mají hlavně záznamy, ke kterým se bude užitečné vrátit. Může jít o výrazný posun, novou dovednost, silnou stránku nebo důležitou situaci.
Neposedi školkám neurčují, co má v portfoliu být. Pomáhají ale s tím, aby se důležité záznamy neztratily a daly se později skutečně využít. \Protože digitální portfolio nemá být další složka plná fotek. Má ukázat příběh dítěte.